Nepodařený výlet? Naopak, nádhera!

Kutnohorský deník o nás dne 22. června 2007 napsal

Byla zlá neděle, ale když se rozplynula mlha a slunéčko tu a tam pokukovalo z mračna, rodinná rada se rozhodla, že se pojede na výlet. A to rovnou na Trosky, kde nám loňská návštěva mnoho radostí nepřinesla. A zdálo se, že letos dopadneme stejně.

Bloudili jsme po objížďkách, až narazili na Semily a po spletitých i hodně poničených silničkách jsme se konečně dostali na vytoužené Trosky. Ovšem Baba se na nás kabonila, a než jsme se vyhrabali z auta, hodila na nás plachtu májového deště. Čas nám neúprosně utíkal a my se rozhodli vrátit. Neujeli jsme daleko, když nás upoutala menší tabulka, která nám sdělovala, že se tam nachází muzeum panenek a medvídků.

Nedůvěřivě jsme okukovali podhorskou chalupu v Troskovicích, až zvědavost zvítězila a my jsme již téměř na konci pracovní doby vstoupili do předsíně. U okénka, kde se prodávaly vstupenky, nikdy nebyl, tak jsme si zatím prohlíželi exponáty, kterými byla tato malá místnost naplněna doslova od podlahy ke stropu: dětské kočárky s panenkami z různých časů, i zlých, panenky, i v neskutečné velikosti a v dobovém oblečení.

Než jsme ukončili tuto prohlídku, nějací lidé odcházeli a ze nimi se objevila hezká, mladá a usměvavá paní, která nás mile přivítala, přestože jsme vlastně přišli již pozdě.Po vstupu do výstavních prostor se nám věnovala svým zasvěceným a podrobným výkladem. Zůstali jsme stát v němém úžasu nad tímto výkonem a nezapomenutelnou kulisou vytvořenou jistě tisíci exponáty z celého světa. Několik řad vysokých skleněných vitrín, které prochází středem celé místnosti a jsou až přeplněné těmito věcičkami, dnes již tolik vzácnými i drahocennými.

V pozadí v menší místnosti jsou stupňovitě uspořádány figuríny různých velikostí. Vytvářejí jakousi divadelní scénu včetně starého nábytku. Mezi nimi jsou i exponáty s jejich osudy, i v pohnutých dobách, například panenka, která prošla koncentračním táborem. Po stranách i ve výklencích jsou nástroje a formy, kterými byly panenky tvořeny. V rovněž přeplněném suterénu jsou hračky ze začátku naší první republiky.

Sám se domnívám, že nelze všechno vidět a pochopit při jedné návštěvě. A tak plni krásných dojmů a zážitků jsme odcházeli a nevěřícně se otáčeli zpět. I velká pochvala by byla málo na něco tak nádherného a úžasného. Z Troskovic jsme odjížděli obohaceni o zážitek, na který budeme ještě dlouho vzpomínat. Domnívám se, že od začátku promarněná neděle se pro nás nakonec stala vlastně velkým přínosem.

Emil Majer, Malín