Muzeum panenek a medvídků v Troskovicích

Deník Jičínska o nás napsal

V dnešní době víme, co mají lidé v dalekých zemích, ale mnohdy netušíme, co je za našimi humny.

Za našimi humny není drak, ačkoli by se to blížícím festivalem Jičín Město pohádky mohlo zdát, ale Muzeum panenek a medvídků v Troskovicích.

Muzeum našlo své místo v nové stylové budově, která byla původně určena úplně k jiným účelům. Vášnivá sběratelka paní Naďa Šimková za dvacet let shromáždila více než tisíc jedinečných kusů panenek a medvídků různého stáří, použitých materiálů, velikostí a míst, kde byly vyrobeny.

Tři sta čtverečních metrů výstavních prostor je rozděleno do několika sekcí, aby návštěvník získal ucelenou představu o historii a vývoji panenek, které nebyly určeny vždy jen ke hraní. Například nejstarší exponát z roku 1840 sloužil jako výuková pomůcka mladých šlechtičen k péči o dítě. Jiné panenky byly kdysi umístěny v parádních pokojích měšťanských rodin a presentovaly postavení a finanční prestiž svých majitelů.

Použité materiály odrážely technické a technologické možnosti doby, v níž vznikaly. Nejvíce jsou sběrateli vyhledávány porcelánové panenky, ale ve stejné době vznikaly i ty, které měly hlavičky vytlačeny z papírmarše (směs drceného papíru, lepidla, vody a někdy i mouky), k níž se doma došívalo tělíčko nebo byly zhotoveny z kompozitu, v němž byla základním materiálem sádra.

Osobně pamatuji éru plaváčků z 50. let m.st. – panenek vyrobených z celuloidu, materiálu velmi křehkého, lehkého, ale vysoce hořlavého. Jeden takový sedí na našich domácích schodech a v budoucnu rozšíří sbírku paní Šimkové.

Zvláštní místa zaujímají panenky, které byly zhotoveny věhlasnými výtvarníky např. Angličanem Philipem Heathem, který jednu panenku vyrobil podle postiženého chlapce. Tento jedinečný počin byl zpočátku společensky odmítnut jako nepřijatelný, ale zanedlouho sběratelé všechny vyrobené kusy vykoupili a výtěžek z jejich prodej byl věnován chlapcově rodině.

Za naprosto ojedinělou kolekci považuji sbírku novorozenců a miminek tzv. babies zhotovených moderními technologiemi tak věrohodně, že máte nutkání se o „děťátko“ postarat.

Z výkladu paní Šimkové se mohou návštěvníci dozvědět, že lidé za své oční implantáty vděčí právě panenkám a medvídkům, pro něž byly poprvé vyráběny a potom technicky zdokonalovány.

Pokud to máte do Troskovic daleko, navštivte webové stránky muzea.

MSF, ale pokud si jedinečnou prohlídku chcete dostatečně užít, pošlete manžela s malými dětmi na zříceninu Trosky s tím, aby se dříve než za dvě hodiny nevraceli, a to budete ještě litovat, že musíte odejít!!!

Autorkou textu je Ing. Jarmila Novotná