Menu

Počet návštěv

  • Celkem: 122658
  • Měsíc: 162
  • Týden: 162
  • Dnes: 7

Spřátelené weby

  • DAOTY Awards
  • Roxanna Maria - Figurative One of a Kind artist
  • QBonecas magazine
  • Český ráj - geopark UNESCO
  • InterRegion Jičín
  • Český ráj ubytování
  • Musée de la Poupée Paris
  • Žlutá plovárna - zážitky v ráji
  • Smolíček.com - kvalitní dětský nábytek

Napsali o nás

Unikátní muzeum hraček: Mají panenku podle dcerky Karla Gotta!

Magazín Aha! o nás 2. června 2010 napsal

Panenka podle Gottovy dcery Charlotty (4), miminka v oblečení s lebkami nebo panenky oděné do značkových šatiček za tisíce korun. Takové novinky si pro návštěvníky letos připravilo Muzeum panenek a medvídků v Troskovicích v Českém ráji.

Portrétní panenka zobrazuje dcerku Karla Gotta (70) Charlottu Ellu a na světě najdete jen tento jediný unikátní kousek. Byla během sedmi měsíců vytvořena podle svatební fotografie Gottových, a to do nejmenších detailů, včetně oblečení i růžových botek. Cena podobných originálních kousků se na aukcích může vyšplhat na statisíce korun, konkrétně cena panenky Gottovy dcery se odhaduje na 170 000 korun. „V muzeu máme už od loňska panenku podle dcery amerického prezidenta Obamy Sashy. Návštěvníci ale velmi stáli o to, aby se objevila i některá česká celebrita. Stejná výtvarnice proto exkluzivně pro naše muzeum vytvořila i Charlottku,“ popisuje majitelka muzea Naďa Šimková. A jak se panenka líbí přímo našemu Slavíkovi? „Ještě ji neviděl, ale není vyloučeno, že se na panenku přijede podívat celá rodina. Ivanka Gottová byla potěšena, že má Charlottka v Českém ráji památku,“ vysvětlila Šimková. Z nové expozice, které panenka vévodí, jsou nadšeni hlavně turisté z Německa. „Fanoušci Karla Gotta jsou doslova u vytržení, když vidí jeho svatební foto a hned vedle tuto luxusní panenku,“ dodává majitelka.

27.11.2013

Unikátní muzeum: Tyhle panenky vyjdou i na 500 000 Kč

Magazín Aha! o nás dne 15.4.2009 napsal

TROSKOVICE – Leží v postýlce, jsou maličké a vypadají úplně jako živá novorozeňata a miminka. Unikátní panenky sběratelky Nadi Šimkové jsou věrnými kopiemi skutečných dětí. Tento typ panenek je obrovským hitem a ceny některých kousků dosahují statisícových částek. Nejen panenky novorozeňata, ale i další zajímavé exponáty uvidíte od 1. května v Muzeu panenek v Troskovicích v Českém ráji.

Panenky novorozeňata
Naprostým pokladem muzejní sbírky jsou panenky novorozeňata a miminka. Jsou vyrobeny špičkovými světovými výtvarníky a přesně kopírují podobu čerstvě narozených dětí. Mají často pravé vlasy a dokonalé skleněné oči, které dodávají pohledu skutečnou živost. Cena takových panenek se na aukcích může vyšplhat až k půl milionu korun!

Další vzácné kusy...

Dcera Baracka Obamy
Velkou novinkou letošní sezony je panenka v životní velikosti vytvořená podle portrétu sedmileté dcery amerického prezidenta Baracka Obamy Sashy.

Nejstarší panenka
Celoporcelánová křehká panenka pochází z roku 1840 a sloužila mladým šlechtičnám jako učební pomůcka. Dívky se na ní učily správné péči o dítě.

Pro paní prezidentovou
Panenka v kroji měla být dárkem pro ženu prezidenta Edvarda Beneše Hanu. Paní prezidentová ji měla dostat na plese v Třebíči, kterého se ale manželé nakonec nezúčastnili.

Kuriózní panenka
Americká panenka je raritou, protože má na hlavičce rovnou tři obličeje. Jeden znázorňuje úsměv, druhý pláč a třetí spánek.

Hororová panenka
Panenka Chuckie je vraždící postavička z amerického hororu. Sběratelka získala kousek z první limitované série v Německu jako dárek pro svou dceru. Panenka se pod vánočním stromečkem hned pomstila. Když dívka rozbalovala dárek, nůžky jí sjely a ošklivě jí poranily ruku.

Olympijská panenka
Panenka Inge byla vyrobena v roce 1936 a měla přinášet štěstí při olympiádě v Berlíně. Účes panenky se jmenuje »olympijské ruličky« a v té době zdobil hlavu každé filmové hvězdy.

Se smutným osudem
Otlučená panenka z křehkého a hořlavého celuloidu prošla se svou malou majitelkou polským koncentračním táborem. Nástrahy války obě přežily a paní z Karviné panenku věnovala muzeu.

27.11.2013

Panenky nejsou vždy tím, čím se zdají být

Čtvrtletník Véčko – KALENDÁŘ LIBERECKA, Jaro 2009

Do Muzea panenek a medvídků jsem se vypravovala s trochu smíšenými pocity. Panenky sice byly přirozenou součástí mého dětství, ale vzhledem k tomu, že jsem nejstarší ze čtyř sester, okupovaly náš byt i v době, kdy už jsem pošilhávala po jiné zábavě a hrát si s panenkami mi přišlo „trapné“ a dětinské. V toskovickém muzeu jsem tedy očekávala, že si oživím vzpomínky na ta podivně vlasatá gumová mimina našeho dětství, krojované panenky, na něž se většinou prášilo v obývacích stěnách, nebo později barbíny neskutečných tělesných proporcí... Více jsem se mýlit nemohla. V troskovickém muzeu mi totiž došlo, že panenky nejsou vždy tím, čím se zdají být...

Panenka umělecká

Velké překvapení na nás čekalo hned v prvním, menším sále, který zároveň slouží i jako recepce. V první chvíli se člověk lekne, jestli omylem nezabloudil na novorozenecké oddělení. Všude kolem leží v postýlkách miminka, jedno dokonce v inkubátoru. Podobnost s živými dětmi je až děsivě věrná. V životě jsem podobné panenky neviděla, jediné, co mě napadlo: Tohle snad ani nemohou být hračky! A taky, že nejsou, jak mě okamžitě poučila naše průvodkyně paní Naďa Šimková, provozovatelka a majitelka muzea, které se za dvacet let podařilo shromáždit kolem dvou tisíc vzácných exemplářů. „Tohle jsou panenky z vinylu, kdy výtvarník vymodeluje formu a v továrně jsou vyrobeny jednotlivé komponenty. Pak musí opět výtvarník provést techniku dvojitého nanášení barev, našít vlásky a podobně, jiné panenky jsou modelované jediné kusy, bez továrního zpracování – tedy práce samotného výtvarníka rodící se pouze v jeho ateliéru,“ vypráví a já si přitom prohlížím panenky, jejichž oči jsou lehce ojíněné slzami, vlásky mají zvlhlé potem a přes faldíky prosvítají modré žilky. Iluze je dokonalá, a to nejen na první pohled. Při detailnějším zkoumání člověk pochopí, co paní Šimkovou na těchto panenkách přitahuje. Jedná se o regulérní umělecké dílo, jakousi sochu vytvořenou sice s pomocí moderních technologií, na níž ovšem nejdůležitější práci odvedl samotný výtvarník, který musel vytvořit jak dokonalou formu, tak najít například správný poměr barev, materiál na vlasy nebo vybrat vhodné oční protézy (pro tyto panenky se vyrábějí skuteční oční náhrady), a zároveň nezapomenout na lidský výraz. „Jsem výtvarnice, vím, kolik toho obnáší tvorba takové panenky, jak je to nesmírně náročné,“ zdůrazňuje paní Šimková a popírá, že by tyto panenky mohly nahrazovat živé dítě, jak by se někdo mohl mylně domnívat.

Výroba těchto uměleckých realistických panenek je samostatným oborem, jímž se zabývá řada renovovaných výtvarníků. Často se jedná o skutečné světové unikáty a několik z nich je k vidění právě v troskovickém muzeu, které se zřejmě jako jediné ve střední Evropě na tento nejnovější trend cíleně zaměřuje. „Získat takovou panenku není samozřejmě jednoduché, je to o dlouhém vyjednávání, cestování, někteří výtvarníci se nakonec nechají udolat argumentem, že v muzeu jejich dílo spatří mnohem více lidí než u nich doma,“ vypráví paní Šimková. V její sbírce jsou reborny a modelované unikáty od umělců světoznámých jmen v tomto oboru jako je Carin Lossnitzer, Linda Murray, Lorna Miller Sands nebo Japonka Yoko Matsushita. Pokud by se vám netypické panenky těchto výtvarnic zalíbily, můžete si je koupit samozřejmě i vy, třeba přes internet, připravte se ovšem na pořádný průvan v peněžence. Jejich ceny, a tím nemyslím pouze unikáty, se pohybují od několika set po několik tisíc eur či dolarů. Kup na dálku však vyžaduje nejen finance, ale především široké odborné znalosti. Výrobou panenek, stejně jako malířstvím nebo sochařstvím se zabývá celá samouků- rádoby umělců, kteří nabízejí své výtvory.Tyto se obvykle velice liší kvalitou i sběratelskou hodnotou, která se odvíjí především od věhlasu profesionálního výtvarníka.

Panenka „cvičná“

Z „novorozeneckého“ oddělení se přesouváme do hlavního sálu, kde začíná paní Šimková svůj výklad: „Smyslem naší expozice není jen ukázat historii panenek, ale také upozornit na to, že panenka není jen hračka a že plní a plnila řadu dalších funkcí. Předváděla se na nich například dětská móda, ztvárňovaly se věhlasné osobnosti nebo se používaly k výuce péče o dítě. Této záležitosti se věnujeme více a máme ve sbírce několik panenek, které sloužily jako učební pomůcky. Nejstarší taková panenka, a vůbec nejstarší ve sbírce, je koupací miminko z roku 1840, na němž se učily mladé šlechtičny,“ vysvětluje paní Šimková a ukazuje porcelánové miminko. Muzeum se pyšní také zbrusu novou „učební“ panenkou, která je dokonce elektronická a programovatelná na týden dopředu. V Čechách, ne-li v celé Evropě, se jedná o naprostý unikát a my jsme byli jedni z prvních, kteří ji viděli.

Panenka historická

To už ale brousím očima i po dalších vitrínách, panenek je tady, až oči přecházejí, člověk neví, kam se koukat dříve. Jsou jich stovky – různého věku, národnosti, rasy, pohlaví, barvy vlasů a materiálu. A právě podle posledního kritéria jsou, jak se dozvídám od paní Šimkové, seřazeny. „Tady máme kompozitové panenky,“ ukazuje na první řadu vitrín, „základním materiálem je pro ně sádra. Dále panenky vyrobené z papírmaše, což je směs drceného papíru, vody, lepidla a občas i mouky. Tato směs se pak natlačila do forem a usušila. Takto se dělaly třeba jen hlavičky, tělíčko mohly šikovné maminky nebo babičky vyrobit i doma,“ vypráví, zatímco procházíme kolem řady panenek. Snažím se je vrýt do paměti, ale je jich opravdu mnoho, na některých se léta podepsala, jiné vypadají jako nové. „Jedná se o levnější produkce panenek, i mezi nimi se však najdou rarity. Máme tady například krojovanou panenku, která měla být na plese v Třebíči darována paní Haně Benešové. Manželský pár se nakonec akce nezúčastnil a po mnoha peripetiích a rozbitá se nakonec dostala do našeho muzea. Restaurovala ji pro nás norimberská výtvarnice českého původu paní Šlesinger, ukazuje paní Šimková zachovalou panenku v moravském kroji.

Další v řadě jsou panenky vyrobené z celuloidu, ano, z toho samého materiálu, z něhož se kdysi vyráběly filmy, a díky kterému nejedno kino vyhořelo. Panenky jsou krásné, ale příliš křehké na to aby si s nimi holčičky hrály, proto také většinou seděly na postelích nebo kanapích v nařasených sukních a chodilo se kolem nich po špičkách. „I dnes se může stát, že panenka s výborným posudkem od odborníka se náhle rozpadne a nic s tím neuděláte,“ říká paní Šimková, ale ukazuje přitom celuloidovou panenku, která oslavila sté narozeniny. Nevypadá na ně...

A konečně se dostáváme k panenkám, které rozsvěcí oči spousty sběratelů – k porcelánovým. A své pověsti dělají čest, jsou dokonalé, až těžko uvěřit, že něco takového je předchůdcem dnešních gumových mimin. Však to také byly panenky určené jen několika málo vyvoleným, s některými z nich si dokonce hrály malé hraběnky či baronky. Důkazem toho jsou také mnohdy nákladné šatičky, které, jak se ovšem dovídám, jsou pro sběratele často problematickou záležitostí, a někoho by mohlo zarazit, že panenka z konce devatenáctého století má na sobě silonové šatečky. „Mnohdy se nám dostane do rukou stará panenka, kterou třeba před padesáti lety někdo převlékl, a pak musíme řešit dilema, zda je panence ponechat nebo se snažit sehnat náhradu za původní. Já mám na to svůj názor a panenky ponechávám většinou v oblečení, v jakém se ke mně dostanou. Nakonec mnohdy i ty náhradní šaty jsou památkou,“ vysvětluje paní Šimková a dodává, že často tak musí čelit narážkám historiků.

Jako protipól „načančaným“ porcelánovým panenkám jsou v jedné vitrínce vystaveny i hračky, které vyráběly šikovné ruce ne tak movitých rodičů. Za materiál mohlo posloužit cokoli, co mělo aspoň nějakou životnost – k vidění jsou panenky z vosku, perníku, těsta nebo z vařečky.

Nepřehlédnutelnou částí muzea je pódium, na kterém se sešly panenky různého stáří a hlavně velikosti. Kromě klasických starožitných panenek, z nich mě nejvíce zaujala francouzská „štramanda“, tzv. budoárová panenka, musí zejména děti zírat v úžasu na panenky v životní velikosti. „Opravdu se nejedná o figuríny, ale panenky, které u příležitosti milénia vyrobila německá firma Schildkröt. Samozřejmě nejsou určeny na hraní, ale jsou to sběratelské kousky, odpovídá tomu i jejich cena,“ nepřekvapuje už paní Šimková. Ani se v duchu neodvažuji spočítat, jak je tento koníček nákladný.

Panenka etnická.

Pokud byla většina panenek, které jsme dosud viděli, vyrobena v „panenkovských“ velmocích Německu nebo Francii, tak jeden kout muzea je skutečně kosmopolitní – na koni jede krásná panenka z Bali, vedle je chlapec z tibetských hor, kousek dál ve vitrínce jsou panenky z Mexika, Japonska, Tunisu, Ruska, Kuby, velmi vzácný kousek je z Mauricia nebo z Peru... „Většinu jsem přivezla já, když se tomu chcete opravdu věnovat, nemůžete tuto práci dělat na polovic,“ odpovídá paní Šimková na moji otázku, kde se jí podařilo takové kousky ulovit.

Ve spodním patře muzea jsou pak k vidění kuriozity jako např. panenky šité pro projekt UNICEF, klučičí panenka malého pilota nebo panenky Jája a Pája používané policií v případech zneužívaných dětí, které na nich ukazují, jak byly týrány. „Tyto panenky bylo velmi obtížné získat, jsme jediní v republice, kdo je má, museli jsme získat povolení,“ ukazuje naše průvodkyně na hadrové panenky s dobromyslným výrazem, pod jejichž oblečením se však skrývají druhotné pohlavní znaky. „Přáli bychom si všichni, aby takové panenky nebyly potřeba, bohužel se nám to asi nesplní,“ posteskla si majitelka muzea.

Své místo si v troskovickém muzeu našla i hororová panenka Chucky, která vzhledem ke svým krvavým choutkám obývá efektně nasvícenou samotku. (Škoda jen, že ji náš pověrčivý fotograf odmítl zvěčnit.) Jako balzám na oči vyděšených návštěvníků naštěstí působí protilehlá andělská expozice plná zlatovlasých krásných panenek.

A dostáváme se k raritám. Těch je v Troskovicích celá řada a jistě si ani na všechny nevzpomenu – kromě panenek, které dostaly nějaké ocenění, je to například unikátní trojice sester od batolecího věku po půvabnou malou slečnu od výtvarnice Hildegard Günzel, panenka se třemi obličeji, každý s jiným výrazem, dále jediný exemplář na světě – panenka Ina od výtvarnice Carin Lossnitzer nebo hyperrealistické panenky anglického výtvarníka Phillipa Heathe, od něhož je tady k vidění i nádherné, stylizované sousoší matky s otcem a dítětem, které může posloužit i jako krásná moderní dekorace bytu.

Některé panenky mají také zajímavý životní příběh, a ne vždy veselý. „Máme tady celuloidovou panenku, která se svou majitelkou prošla koncentračním táborem. Majitelka původně chtěla, abychom ji restaurovali, já jsem ji ale chtěla nechat autentickou,“ vysvětluje paní Šimková.

Během naší procházky jsme jednu důležitou sekci vynechali. Pozornému čtenáři jistě došlo jakou – samozřejmě se jedná o medvídky avizované už v názvu muzea. Oproti panenkám je chlupatých mazlíčků v muzeu poskrovnu, přesto stojí za to, se u nich zdržet. Už jen pro ten výhled do medvědária, kde na návštěvníka koukají knoflíkovýma očima desítky dobráckých méďů. Jsou tu medvídci různých historických období, i když jak upozorňuje paní Šimková, tento druh hraček má mnohem mladší historii než jeho sousedky. I mezi medvídky se najde řada speciálních kousků – některé z nich například šili vězni a do Troskovic se zatoulal i Teddy od Mr. Beana.

Z troskovického muzea se neodchází jednoduše, k vidění je toho tolik, že by se tam daly strávit hodiny. Nás, vzhledem k tomu, že jsme jej navštívili mimo sezónu v lednu, vyhnala trochu předčasně zima. Naštěstí nám to paní Šimková vynahradila zasvěceným a zajímavým výkladem. Pokud budete mít příležitost a do Troskovic se vypravíte, určitě si přehlídku panenek a medvídků nenechte ujít... Při odjezdu jsem si uvědomila ještě jednu věc – v celém muzeu je jen jedna Barbie...

Napsala: Gabriela Volná Garbová

27.11.2013

Panenky jsou jako živé

Pátek Lidových novin o nás 15.8.2008 napsal

27.11.2013

Panenky jsou připraveny do dalších soutěží

Kladenský deník o nás 7.11.2008 napsal

27.11.2013

Cenu za nejkrásnější panenky získali odsouzení

Magazín Turnovsko o nás v čísle prosinec – leden 2008 napsal

27.11.2013

I panenky mají své osudy

Magazín Turnovsko o nás v červenci 2007 napsal

27.11.2013

Muzeum panenek a medvídků v Troskovicích

Deník Jičínska o nás napsal

27.11.2013

Novinky

Noviny "Český ráj 2008" o nás napsaly

27.11.2013

Nepodařený výlet? Naopak, nádhera!

Kutnohorský deník o nás dne 22. června 2007 napsal

27.11.2013

Panenky a medvědi v srdci Českého ráje

Časopis Tina o nás dne 25. dubna 2007 napsal

27.11.2013

Vždycky dostanu panenku

Časopis Vlasta o nás napsal

27.11.2013

Objevte svět panenek

Magazín Báry Štěpánové "Skvělá" v říjnu 2006 uveřejnil následující článek

27.11.2013

Nové lákadlo Českého ráje

www.igenus.cz o nás dne 21. 11. 2005 napsal

27.11.2013

Muzeum panenek a medvídků pod Troskami

On-line magazín www.infofil@.cz o muzeu dne 5.11.2006 napsal

27.11.2013

Adpotuj panenku a zachráníš dítě

www.igenus.cz 12.10.2005 napsal

27.11.2013

Muzeum v Troskovicích

V časopise Receptář vyšel následující článek o našem muzeu

27.11.2013

Dopis Novým Pojizerkám

Dopis od paní Zuzany Krausové Novým Pojizerkám

27.11.2013

Muzeum má výročí

14deník "Nové Pojizerky" o nás dne 26. července 2006 napsal

27.11.2013

Muzeum panenek

Týdeník "Týden v Libereckém kraji" o nás dne 25. listopadu 2005 napsal

27.11.2013

Aktuality

sipka Svěcení panenky

Svěcení umělecké panenky Prince George se zúčastnila i herečka Bára Štěpánová.


sipka Virtuální prohlídka

Nově virtuální nahlédnutí do prostor Muzea.
Čtěte více

sipka Pohádky v muzeu!


S největším potěšením oznamujeme, že naši expozici právě obohatilo úžasné dílo americké výtvarnice jménem Roxanna Maria (www.roxannamaria.com) s pohádkovou tématikou, která s malebnou oblasti Českého ráje, kde byla natočena řada pohádek a je místem pořádání festivalu pohádek, určitě ladí.  V součinnosti s  vystavením tohoto díla vyhlašujeme SOUTĚŽ pro všechny příznivce muzea a milovníky panenek.
Čtěte více

sipka Svět panenek

„Svět panenek je světem snů a ve snech žít je sen”

Takto okomentoval návštěvu muzea Profesor Milan Knižák Dr. A, který k nám zavítal společně s manželkou Marií.


sipka Naši návštěvníci



Trojčátka i babička (88 let) byli návštěvou muzea nadšeni.

sipka Malé miminko

Umělecká panenka Seleny Saxton  ve velkých mužských dlaních.


sipka Novinky 2012

Panenky od Diora aneb, když hmota ožívá.


Nejlepší práce z nejnovější produkce amerických špičkových výtvarnic poprvé v Česku. Až neuvěřitelné!!! Miminka, která ohromila svět – Janika, Jenesys, Azlin ... více v aktualitách – Novinky expozice 2012 Janika


Krásná setkání


Vrámci účasti na světové panenkové show v Orlandu, USA Lorna Miller Sands S výtvarnicí Lornou Miller Sands Claire Taylor S Claire Taylor Medvídek Duffy - pohádka LUISA a LOTKA Luisa a Lotka

sipka Ruth Annette v muzeu!

Byli jsme poctěni návštěvou profesionální anglické výrvarnice Ruth Annette a jejího manžela Billyho.

We were honored by a visit of a professional English artist Ruth Annette and her husband Billy.

Více informací v aktualitách






sipka Spolupráce s muzeem v Paříži

Naše Muzeum zahájilo spolupráci s Muzeem panenek v Paříži - více informací v aktualitách.

sipka PROJEKT CHARLOTTE!!!

Unikátní portrétní panenka modelovaná dle předlohy Charlotty Elly Gottové v provedení dvou materiálů.

sipka Prodej miminka!

K privátnímu prodeji předčasně narozené miminko RONNIE.

© 2011 - 2014 studio movio.cz. Všechna práva vyhrazena. česká verze | english version | deutsch version